Jawa 50

Část 8 - Průjezd zatáčkou, smyk, předjíždění

Zatáčky jsou na motocyklu snad to nejhezčí, ale vyžadují to, co hodně spolujezdkyň nedokáže pochopit - naklopení motocyklu směrem do zatáčky. A čím je zatáčka prudší a čím vyšší je rychlost průjezdu, tím je větší i náklon.

Z výsledků výzkumů vyplývá, že nejen začátečníci mají regulérní strach před velkým náklonem a nechávají si zbytečně velkou rezervu. Zatímco většina motocyklistů dosahuje náklon necelých 20 stupňů (je to hodnota, o které nám netrénovaný lidský mozek říká, že musí být limitní) umožňují moderní motocykly při dostatečném profilu pneumatik i 45 stupňový náklon.

V zásadě existují tři druhy průjezdu zatáčkou:

· sklon motocyklu a jezdce je totožný: optimální styl při normální uvolněné jízdě

· motocykl je nakloněn více než jezdec: tento styl je vhodný pro endura a choppery a pro rychlé změny směru v malých rychlostech.

· jezdec je vysednutý z motocyklu, závodní styl. Přestože je nejefektnější, na normální silnici nepřináší žádné velké výhody. Naopak. Tím, že je hlava jezdce nízko nad vozovkou, zmenšuje se rozhled a v případě jakékoliv "situace" v zatáčce jsou ovládací prvky hůře přístupné.



Ale něco z něj se ale přece jen hodí: většina moderních cestovních a silničních motocyklů reaguje pozitivně, když v zatáčce posunete vnitřní koleno směrem dopředu a do strany. Stačí jen o několik centimetrů na to, aby se vám trochu přesunul zadek směrem dovnitř zatáčky a motocykl bude pozitivně reagovat. Uvidíte sami. Hlavu držíme v zatáčce vždy co nejvíc kolmo k vozovce a díváme se do výjezdu ze zatáčky.

Průjezd pravou zatáčkou

Pravou zatáčku najíždíme téměř od prostřední dělicí čáry. Vyvarujeme se časté začátečnické chybě - začít zatáčet příliš brzo. Držíme se tedy dělicí čáry dlouho, co nejdéle, a ještě chvíli, až do chvíle, kdy do zatáčky vidíme. Teprve potom natlačíme motorku k pravému okraji silnice (pozor na štěrk či bláto u krajnice) a necháme se vynést opět až k vnějšímu okraji jízdního pruhu, je-li tam volno.

Průjezd levou zatáčkou

Levou zatáčku najíždíme vždy od pravého okraje jízdního pruhu. Opět zůstáváme u kraje déle, než jsme byli zvyklí, a zase až do doby, kdy do zatáčky vidíme. Pak teprve stočíme motocykl směrem ke středové čáře. Od tohoto okamžiku můžeme zároveň začít s citem akcelerovat. Ve výjezdu se opět necháme vynést k pravému okraji (pozor na prach a kaménky u krajnice). V zatáčce si od dělicí čáry nechávejte dostatečnou rezervu. Jednak proto, že při náklonu, i když jste koly na své polovině, hlavou už jste vlastně v protisměru. Zatímco totiž při přímé jízdě je motocykl široký asi 70 cm, v náklonu to dělá 120 cm i víc. A za druhé, a to hlavně, buďte u dělicí čáry opatrní proto, že když to zrovna v protisměru nějaký řidič "přepískne", je čelní náraz naprogramován. Zásadně je při průjezdu zatáčkou důležité, abyste odpovídající rychlost pro bezpečný průjezd měli upravenou již před zatáčkou. Jinak se vystavujete nebezpečí korigování rychlosti v zatáčce, čímž se jen zvyšuje míra rizika. Musíme si uvědomit a "přečíst", jaký má silnice povrch. To, co si lze dovolit na hrubozrnném suchém asfaltu, zdaleka nepůjde na dlažkách apod.

Musíme si přečíst i vlastní zatáčku - je-li rychlá, zavřená, utahující se apod. Podle toho je třeba již před zatáčkou mít zařazený správný převodový stupeň, aby motor běžel při výjezdu v optimálních otáčkách. Nikdy se nesmíme v pravé zatáčce nechat vynést do protisměru, protože zákon schválnosti funguje. Nájezdovou rychlost volíme tedy takovou, aby se již v druhé třetině či polovině zatáčky dalo opět plynule a citlivě zrychlovat. Zatáčka projetá pod plynem totiž motocykl výrazně zklidňuje, všimli jste si toho?.

Nezapomenutelné okamžiky nastanou, když nás v zatáčce něco překvapí - auto, olejová skvrna, nafta z nádrže, psí hovínko, výkop, slon nebo rozsypaný náklad. Někdy pomůže krátce před překážkou s citem přibrzdit (oběma brzdami), objet překážku a sklopit motocykl, jak to jen jde. Brždění v zatáčce vyžaduje opravdu vytříbený cit pro povrch vozovky, v případě přebrždění v zatáčce nepomůže ani systém ABS. Další z možností je (pokud to podmínky dovolují) narovnat motocykl a ostře brzdit, pak dokončit zatáčku. Někdy v nouzi v zatáčce zbývá jen výlet do přírody - motocykl vyrovnat, ještě na silnici silně brzdit s vymáčknutou spojkou, pustit brzdu, pevně chytit řídítka, postavit se do stupaček a vyjet ze silnice ven.

Pokud v zatáčce musíme odřadit, používáme meziplyn a citlivěji pouštíme spojku, aby rychlá změna otáček kola neutrhla.

Pro ty, kteří se chtějí o průjezdu zatáčkou dovědět a naučit podstatně, ale podstatně více, tu je další dobrá rada - závodní okruh. Ne, nemyslíme dávat se hned na závodění, jenom vám chceme předat zkušenosti normálních motorkářů, kteří se již zúčastnili volných jízd na okruhu, např. na dnech Yamahy - "YAMAHA Riding days", a potom zjistili, že na normální silnici jsou si najednou v zatáčkách daleko jistější, a to i při větších náklonech motorky, přitom se jen tak mimochodem o dost zrychlili.

SMYK

Tuto oblíbenou kratochvíli motocyklisty lze rozdělit na smyky, které jdou vyrovnat a smyky, které vyrovnat nejdou.

Příčiny smyku jsou lehce zmapovatelné:

· nadměrné brždění nebo akcelerace za mezí adheze

· nepřizpůsobení rychlosti jízdním podmínkám (zatáčka, déšť, koleje apod.)

· nezvládnutí stroje při najetí na překážku (výmol, kamení či písek na silnici apod.)

· atd.



Pro chování motocyklu v oblasti smyku rozhodují samozřejmě nejvíce pneumatiky. Čím je jejich směs měkčí, tím déle drží. Diagonální pneumatiky při smyku varují - na chvíli podklouznou, ale pak se zase chytí - dávají šanci něco udělat. Naproti tomu radiální pneumatiky na mezi adhese ustřelí bez varování, ovšem s tím, že tato mez je podstatně, podstatně dál, než u pneumatik diagonálních.

Dostanete-li smyk při vysoké rychlosti v zatáčce najetím na vrstvičku písku, někdy pomůže "kontra" řídítky. To znamená, že když v levé zatáčce motocykl ustřelí doprava (zadní kolo "předbíhá"), natočí se řídítka také doprava. Smyslem je udržet motocykl vyvážený do doby, než z rozsypaného písku vyjedete. Pak se dá celá věc zachránit.

Dostanete-li smyk při brždění, stačí povolit brzdy a pak je stisknout o něco méně. Dostanete-li smyk zadního kola při rozjezdu tím, že jste dali příliš plynu, jednoduše plyn včas uberte. Jste-li jedním z případů, kterým se podaří dostat smyk předního kola ve dvoukilometrové rychlosti na parkovišti, zkuste vyřešit celou věc aplikací metody "noha na zem". Opření nohou vám pomůže získat stabilitu, ale vyžaduje to dost síly a velké, velké úsilí.

Dostanete-li smyk v rychlosti do 30 km/h, zpravidla lze také použít triku "noha na zem". Ovšem při vyšší rychlosti se toho vyvarujte, protože vám silnice nohu doslova podtrhne.

Pro lepší jistotu lze smyk natrénovat na mokré trávě na nějakém starém motocyklu s ojetými pneumatikami a (jak jinak) v malé rychlosti.

PŘEDJÍŽDĚNÍ

Pro současné motocykly je předjíždění díky jejich akceleraci a dosahovaným rychlostem hračkou. Drama z tohoto manévru dělají pouze ostatní řidiči. Když už se občas do zpětného zrcátka podívají, nepočítají s motocyklem, a už vůbec ne s motocyklem, který může jet hodně rychle. Někdy je slyšet, jak si říkají: "já jedu 90 a víc se nesmí. Proto, jezdíte-li rádi rychleji, vyplatí se před předjížděním paradoxně ZPOMALIT.

Vždy je třeba počítat s nečekaným manévrem předjížděného vozidla. Proto jej míjíme s dostatečným odstupem. Kdo z nás ještě nemá tu zkušenost, že vozidlo před ním najednou bez blikání zabočí doleva mimo vozovku! U aut se to obejde pomačkaným plechem, motocyklista to většinou odskáče daleko hůře. Je dobré si řidiče před námi "přečíst", zjistit si, nemá-li v úmyslu sám předjíždět, nebo nechce-li někam odbočit. Je lepší chvíli počkat a ujistit se, že vozidlo ani nikam odbočit nemůže. Snažte se jet tak, aby vás řidič mohl vidět ve zpětném zrcátku. Beztak je motocykl při předjíždění chvíli v mrtvém úhlu zpětného zrcátka předjížděného vozidla.

Správný postup předjíždění by měl vypadat asi takto:

· přesvědčit se, zda předjížděné vozidlo nebude (nemůže) odbočovat

· podívat se do zpětného zrcátka

· dát směrovky

· podřadit

· ohlédnout se dozadu, je - li skutečně "čistý vzduch"

· předjet s dostatečným bočním odstupem

· zařadit se (s pravým blinkrem)



Nemáte-li jistotu, nebo předjíždíte-li ve velké rychlosti, můžete dát řidiči najevo svůj úmysl bliknutím světelnou, popř. mimo město i akustickou houkačkou. Ovšem někdy také můžete nezkušeného řidiče (řidičku) takovýmto upozorněním akorát vylekat.

Po 25. červen 2007, 16:30:06 GMT+2
Furiaan
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one